Květen je oknem do léta. Měsíc s přiznačným českým pojmenováním, kdy příroda, už plně probouzená, kvete. Jedná se také o ideální čas k zahájení různých zahradních prací včetně sekání trávy. Nebo ne?

Celonárodní kampaň „Květen bez sekaček“ (angl. No Mow May) je zaštiťována britskou neziskovou organizací na ochranu přirody Plantlife a letos běží již třetím rokem. Jejím cílem je osvěta veřejnosti. Zejména ukázat, jak moc může prospět volně rostoucím rostlinám omezit sekání trávníků.

Jedním z hlavních přínosů tohoto přístupu je pomoc našim opylovačům. Ti jsou, zejména záhy zjara, velmi vyhladovělí, a uvítají tak doslova každý květ. Na druhé straně však stojí člověk, který v touze po dokonale střiženém zeleném koberci a s přesvědčením, že pampeliška je plevel, kterého je třeba se zbavit, příliš nepomáhá.

Změnou podobných návyků údržby trávníku umožníme vykvést většímu množství rostlin, které tak mohou poskytovat dostatek potravy nejen opylovačům ale i jiným druhům hmyzu. Tím vlastně podpoříme celý ekosystém a v důsledku i sami sebe.

O to více je tato kampaň důležitá, když zvážíme až hrozivé rozměry úbytku hmyzí populace během několika posledních dekád.

Nezapomeňme, že mnoho živočišných ale i rostlinných druhů hmyz přímo potřebuje ke svému přežití. Jako hlavní zdroj potravy slouží hmyz například ježkům, mnoha ptačím druhům, slepýšům, žábám nebo i rybám. Ani lidstvo samotné by se bez opylovačů příliš dlouho neobešlo.

Motivací nám také může být to, že v tomto případě přírodě nejvíce prospějeme tím, že nebudeme dělat nic. Inspirujme se tedy touto krásnou britskou kampaní a nechejme v květnu sekačky zaparkované.