Medardova kápě...dál už to asi znáte. Proč tato pranostika ale vlastně vznikla a kdo je to ten Medard?

Medard byl podle všeho biskupem, který se narodil ve Francii kolem poloviny pátého století našeho letopočtu. Mělo jít o velice dobrého a pokorného člověka, který se těšil úctě nejen obyčejných lidí, ale také samotných franských panovníků.

Jeho jméno je spojováno s legendou, která praví, že Medarda jako malého chlapce v polích přepadla hrozivá bouřka s průtrží mračen. Z nebes se pak měl snést orel, který nad ním roztáhl svá křídla a Medarda tak zachránil.

Právě v období kolem svátku svatého Medarda je příznačná cirkulace, kdy nad silně se prohřívající pevninou evropského kontinentu stoupá teplý vzduch vzhůru a tím dochází k poklesu tlaku. Nad mořskou hladinou zůstává vzduch chladnější a tlak relativně vyšší. A právě tyto tlakové rozdíly a snaha o jejich vyrovnání vede k častějšímu proudění směrem od moří nad pevninu. Toto proudění s sebou přínáší relativně nižší teploty a také vláhu. Někdy je tento fenomén také označován jako „evropský letní monzun“, ačkoliv do opravdových monzunů, na jaké jsou zvyklí třeba v jihovýchodní Asii, má hodně daleko.

Pověstných 40 dní poukazuje na fakt, že má toto proudění určitou setrvalost, a může se tak protáhnout až do července. V některých letech tomu tak skutečně je a červen patří v dlouhodobých průměrech k nejdeštivějším měsícům roku.

Jedná se však o určitý trend v klimatologii, jež do jisté míry odráží tato milá, spíše úsměvná pranostika, kterou je třeba brát s rezervou a humorem. Počasí si rádo dělá, co chce. V některá léta může přijít i po deštivém Medardovi epizoda velmi suchého počasí.

Uvidíme, jak se situace vyvine letos. Na podstatné části našeho území však vzhledem k vyskytujícím se bouřkám letošní Medard na suchu rozhodně nezůstane!