Halové jevy: Hra světel, odrazů a stínů na noční obloze

Určitě jste už i vy někdy na noční obloze zaznamenali různě velké a zbarvené kruhy kolem měsíce. Zajímá vás, jak vznikají a zda mají nějakou souvislost s vývojem počasí?

Halové jevy vznikají lomem a odrazem slunečního nebo měsíčního světla na ledových krystalcích rozptýlených ve vzduchu. Tyto krystalky jsou obvykle součástí jemných řasových oblaků typu cirrostratus ve výškách kolem 8 až 10 km nad zemským povrchem. Nejčastějším halovým jevem je tzv. malé halo, které má podobu světlého kruhu o poloměru asi 22 úhlových stupňů se středem v měsíci. Kruh vzniká lomem paprsků na náhodně orientovaných krystalcích ve tvaru šestibokých hranolů.

Kružnice kolem měsíce na noční obloze však nevznikají pouze lomem a odrazem měsíčního světla na ledových krystalcích. Zajímavé optické jevy v okolí měsíce mohou být také důsledkem ohybu světla na vodních kapičkách v oblacích nebo mlze. Jedním z těchto jevů je koróna, která se projevuje v podobě soustředných prstenců obklopujících měsíční disk. Koróna může sahat až do vzdálenosti 10 úhlových stupňů od měsíčního disku. Pokud koróně duhové zabarvení chybí, tak se lidově nazývá studánka.

Povaha oblaků, při kterých vznikají měsíční (případně i sluneční) hala, naznačuje, že jsou příznakem přísunu teplejších vzdušných hmot ve velkých výškách. Proto můžeme kruhy kolem měsíce považovat za jeden ze signálů brzkého příchodu teplé, případně okluzní fronty a s tím i spojené srážky.

Při svitu měsíce a vhodných podmínkách lze někdy spatřit i tzv. měsíční neboli lunární duhu. Ta vzniká podobně jako klasická duha, tedy lámáním měsíčního světla v kapkách deště. Tato duha sice obsahuje všechny barvy, nicméně jsou velmi matné a neostré. Důležitý pro její vznik je měsíc v úplňku, jeho nízká výška nad obzorem a samozřejmě dešťové kapky.

Chcete sledovat noční oblohu? Nebo fotografovat noční halové jevy? Sledujte náš radar v naší aplikaci.