V předpovědích o počasí slýcháme v souvislosti s deštěm často něco ve stylu: "Přes noc místy naprší až 10 milimetrů srážek." Mezi lidmi se však občas tato jednotka délky či výšky v souvislosti se srážkami mylně zaměňuje za jednotku objemu - mililitry, protože to zdánlivě dává větší smysl. Proč však meteorologové pro měření úhrnu dešťových srážek využívají právě jednotku délky?

Nejčastěji se při měření dešťových srážek užívá jednotka milimetrů. Alternativně lze použít i centimetry, případně decimetry, to je však již méně praktické. V některých anglosaských zemích pak užívají jednotku palce, anglicky inches, přičemž jeden palec se rovná 25,4 milimetrům.

Pokud venku prší a my bychom na déšť vedle sebe postavili dvě nádoby s rovnými stěnami, přičemž každá z nich bude mít jiné rozměry a jiný objem, po skončení deště zjistíme, že v obou nádobách se bez ohledu na jejich rozměry či objem nachází stejně silná vrstvička vody - jak silná tato vrstvička je, se z praktických důvodů nejčastěji měří právě v milimetrech.

Pokud je vrstvička vody v nádobách vysoká 5 milimetrů, znamená to, že napršelo 5 milimetrů deště. Pokud by se čistě hypoteticky například venku na naší zahradě voda z deště nevsakovala, nevypařovala se a ani by nikam neodtékala, byla by po tomto dešti celá plocha naší zahrady pokryta pětimilimetrovou vrstvou dešťové vody.

Pokud spadne 5 milimetrů deště, znamená to zároveň také to, že na jeden čtvreční metr spadlo 5 litrů vody - to je již pro mnoho lidí snáze představitelné. Takového faktu se využívá například i při návrzích nádrží pro zachycování dešťové vody ze střech.

Představte si, že přijde drobná přeháňka, při které naprší 2 milimetry deště (tedy 2 litry dešťové vody na jeden čtvereční metr) - to je opravdu poměrně malý srážkový úhrn, který pořádně ani nezalije rostliny, spíše jen smočí prach. Pokud má ale střecha vašeho domu například 70 metrů čtvrečních, spadne na ni při této drobné přeháňce úctyhodných 140 litrů vody!

Samozřejmě ne veškerá dešťová voda, která spadne na střechu domu, automaticky odteče do sběrné nádrže. Je třeba počítat s určitými ztrátami po cestě, například odparem a smáčením povrchů. Takové ztráty však nejsou nijak závratné a obvykle jsou největší v prvních okamžicích deště, s dalším průběhem deště již efektivita zachytávání dešťové vody značně roste.

Pro kontext si uveďme ještě několik čísel. Při plném olistění stromů ve vegetačním období je potřeba většinou aspoň 4 milimetrů jednorázového deště, aby takzvaně "propršely" stromy. Aspoň 10 milimetrů je potřeba pro to, aby se voda dostala více do hloubky půdy i k hlubším kořenům, i když zde také velice závisí na tom, jak prudce déšť padá a jak vlhká půda již původně byla, případně jaká je její stavba a složení.

Obecně ale platí, že příroda dokáže nejlépe využít trvalý a mírný déšť. Například takový, kdy po deset hodin prší s intenzitou 1,5 milimetru za hodinu.

Několik dalších čísel. Pokud během půl hodiny spadne 20 milimetrů deště, například při bouřce, vnímáme tento déšť již jako přívalový a ve městech již stačí k vyvolání komplikací, případně vytápění některých níže položených míst a objektů.

Nejsušším měsícem u nás bývá únor, kdy v nejsušších oblastech naší země spadne v průměru méně než 20 milimetrů srážek. Nejvlhčím měsícem bývá naopak některý z letních měsíců, kdy v našich nížinách průměrně naprší 60 až 80 milimetrů deště.

Za rok v průměru v našich nížinách naprší nebo nasněží 400 až 700 milimetrů, v horských oblastech to bývá většinou přes 1000 mlilimetrů.

A úhrn srážek v milimetrech se netýká jen deště, ale i sněhu či případně krup nebo krupek. Profesionální meteorologické stanice mají srážkoměr vybavený vytápěním, které padající tuhé srážky okamžitě roztaví, abychom okamžitě dostali ekvivalentní hodnotu v milimetrech vodního sloupce.

Vodní hodnota sněhu se samozřejmě velice liší podle typu padajících sněhových vloček a zcela jiná je tato hodnota u lehkého prachového sněhu nebo naopak u těžkého mokrého sněhu. Velice, ale opravdu velice zhruba platí přibližné pravidlo, že jeden centimetr sněhu se rovná jednomu milimetru srážek.