Při letním slunovratu, kdy na severní polokouli dosahuje výška slunce nad obzorem svého maxima, dosahuje svého maxima i energie, která na zemský povrch od slunce proudí a ohřívá ho. Teploty však pokračují ve svém růstu ještě nějakou dobu po slunovratu, proto nejteplejší období v roce nepřichází v červnu, ale až s určitým zpožděním, většinou v červenci a v srpnu. V případě moří a oceánů nabírá průběh teploty během roku ještě větší zpoždění.

Vysvětlení je přitom jednoduché a dá se nastínit pomocí veličiny, jejíž název zní měrná tepelná kapacita. Tato veličina vyjadřuje, kolik tepelné energie je nutné určité látce dodat, aby se tato látka ohřála o jeden stupeň. Nepřekvapí, že materiály, jako jsou například kovy, mají měrnou tepelnou kapacitu velmi nízkou - jinými slovy - kov má schopnost velice rychle přijímat a vést teplo, ale stejně snadno ho i uvolňuje a ztrácí. Mnohem vyšší měrnou tepelnou kapacitu má vzduch, ale voda má měrnou tepelnou kapacitu ještě zhruba čtyřikrát vyšší než vzduch.

Například tedy oproti vzduchu trvá vodnímu tělesu mnohem déle, než se ohřeje. Naopak ale zase trvá mnohem déle, než voda vychladne a odevzdá své teplo zpět. To lze také interpretovat tak, že voda má schopnost fungovat jako obrovský rezervoár tepla.

Takové vlastnosti vody mají samozřejmě přímou vazbu na klima oblastí, které obklopuje. Protože voda funguje jako určitý pufr nebo moderátor teploty, znamená to, že zejména v blízkosti moří panují mnohem vyrovnanější teploty. Průměrná teplota je však celkově při pobřeží vyšší. Moře má vliv také na roční rozložení teplot. Nejnižší i nejvyšší roční teploty přicházejí později, minima se častěji vyskytují spíše v únoru či v březnu a maxima naopak častěji přicházejí až v srpnu nebo v září. Jarní měsíce jsou pak výrazně chladnější než měsíce podzimní.

Mořská voda bývá nejteplejší na přelomu léta a podzimu, například Jaderské moře bývá v průměru nejprohřátější na přelomu srpna a září, kdy se zde teplota vody pohybuje mezi 27 až 30 stupni. Každý rok se samozřejmě situace mírně liší, jak z hlediska teplot, tak i načasování maxim a minim.

Pokud ale nejste otužilci, pak je dobré připomenout, že za vhodného počasí se lépe vykoupete v říjnu než třeba v červnu, kdy se moře ještě nestihlo prohřát. Teplotní minimum mořské vody naopak přichází na konci února nebo v březnu, kdy má například Jadran v průměru mezi 8 až 12 stupni.

Díky přítomnosti Golfského proudu není v zimě teplota například Severního moře o mnoho nižší - v průměru je to kolem 6 stupňů. V létě a brzy na podzim se pak toto moře oteplí v průměru na 20 stupňů.