Nedávno proběhlé horké vlny, které nebývale brzy zasáhly Evropu již během května a června, měly veliký dopad také na Alpy. Nebo přesněji řečeno na alpské ledovce.

Ačkoliv je teprve začátek letní sezony, hranice ledovců už vystoupila nad 2700 metrů nad mořem. Tento stav už tak odpovídá spíše stavu na konci léta, kdy jsou ledovce na své minimální roční kapacitě, ale v některých letech se na tak minimální úroveň během celého roku ani nedostanou.

Poslední podobně časný ústup ledovců v Alpách byl v roce 2003, kdy napříč Evropou panovalo extrémně horké a suché léto. Podle všeho se letos bude scénář z roku 2003 opakovat a možná bude dokonce i překonán.

Podobně jako většina západní a jihozápadní Evropy byly i Alpy zasaženy nebývale teplým počasím již v průběhu května. Tím se započalo masivní odtávání sněhu a ledovců i v nejvyšších polohách a tání nabralo ještě větší intenzity v červnu, kdy Evropou prošla od jihozápadu extrémní horká vlna. A tak, zatímco pro nižší polohy střední a západní Evropy to znamenalo 40 nebo i víc stupňů Celsia, ve vysokohorských alpinských polohách to mělo za následek nebývale časné a také intenzivní tání.

Tání ledovců je i ve vysokých nadmořských výškách urychleno tím, že odtála vrchní ochranná vrstva sněhu. Samotný surový led je tak přímo vystaven ostrému slunečnímu svitu a vysokým teplotám, a tání se tak dále zrychluje.

Ironicky, tání alpských ledovců v takovém rozsahu pomáhá zmírňovat jiný důsledek horkého a suchého počasí například v Pádské nížině. Obrovské množství vody z tajícího sněhu a ledu chrání některé z hlavních řek před vyschnutím. Z Aletschského ledovce ve švýcarských Alpách například odtaje každou sekundu 82 tisíc litrů vody.

Další příliv horkého vzduchu se očekává i v nastávajícím červencovém týdnu, letošní extrémní úbytek ledovců v Alpách tak zřejmě bude pokračovat.