Před čtyřmi lety zasáhlo jižní Moravu tornádo o síle F4, tedy druhého nejvyššího stupně. Vyžádalo si 6 obětí a stovky zraněných. Způsobilo rozsáhlé materiální škody. Opravy stále pokračují, ale vzpomínky a psychická újma stále zůstává.

První bouřky se 24.6.2021 začaly vytvářet na hranicích s Rakouskem. Kolem 18:00 došlo ke sloučení dvou bouřkových jader jihovýchodně od Znojma. Tehdy započala smrtonosná supercela svůj životní cyklus. Postupovala rychle směrem na Břeclavsko, kde už po cestě produkovala velmi silné krupobití.

Větrný vír se začal spouštět před obcí Hrušky jako gigantický klín, který měl během pustošení obce šířku neuvěřitelných 590 metrů. Tornádo zde napáchalo škody odpovídající síle tornáda F3. Poté zamířilo do sousední Moravské Nové Vsi, kde si stále udržovalo sílu odpovídající tornádu F3. Následně se začalo postupně zužovat a tím stoupala i jeho ničivá síla.

Poté přišla na řadu obec Mikulčice, kterou tornádo zasáhlo největší silou. Právě v této obci byly nalezeny škody odpovídající síle stupně F4. Běsnící vír následně postupoval směrem na Hodonín. Po cestě tornádo poškodilo i části obce Lužice. Následně došlo k mírnému zeslabení a opětovnému zesílení v Pánově (části Hodonína). V lesích u obce Ratíškovice svou ničivou pouť ukončilo. Tornádo bylo během své nejintenzivnější fáze doprovázeno větrem o síle až 380 km/h.

Během roku 2024 byly už přibližně tři čtvrtiny budov zrekonstruované, opravené, případně znovu postavěné. Ze zbývající čtvrtiny domů se část rekonstruuje a část nechali lidé zbourat. Při mém loňském rozhovoru se starosty zasažených obcí se ukazovalo, že největší škody vznikly zejména na duších obyvatel. Velký problém byl také s obnovou zeleně. "Se zelení je to běh na dlouhou trať, máme dvě lokality vysázené, třetí budeme teď vysazovat. Ale než se schováme do stínu pod strom, tak se obávám, že se toho možná ani nedožiju", uvedl v loňském rozhovoru starosta obce Mikulčice Josef Dvořáček.

Pojďme se v galerii podívat na to, jak probíhala obnova jednoho postiženého rodinného domku v obci Hrušky. Za poskytnuté snímky děkuji panu Josefu Kubovi a jeho rodině, která během tornáda přišla prakticky o všechno. Na příběhu jejich domku můžeme vidět, že život se v obcích po materiální stránce vrací do normálu, ale šrámy na duši, ty samozřejmě zůstávají.

Modely už několik dní předem naznačovaly, že podmínky na Moravě budou extrémní. Jak nám ale potvrdila situace ze 22.6.2023, tak ani ty nejlepší podmínky neznamenají, že se tornádo objeví. V obou případech byl znám jen tornadický potenciál. Zvěsti o přesném určení moravského tornáda byly výsledkem čistě náhodným, protože toto tornádo vzniklo na jedné z desítek supercel, které se v tomto dni prohnaly celou Moravou.

Proces, který napomohl tornádogenezi byl lokálního charakteru a nebylo možné jej předpovědět (náhodné sloučení dvou supercel v Rakousku). Nemluvě o faktu, že různé veřejnosti dostupné modely nabízí výstupy, kde jsou oblasti s výskytem supercel zakresleny. Pro jejich rámcovou ,,predikci" nepotřebuje uživatel žádné hlubší znalosti. Proto je nutné podobné zvěsti do budoucna vždy brát s rezervou a sledovat předpovědi jen z oficiálních zdrojů. Mimo ně se jedná většinou jen o házení kostkou, které bohužel v roce 2021 vyšlo. To ostatně potvrzuje i fakt, že v dalších případech před i po tomto tornádu nikdo dopředu neznal přesnou lokaci, kde se ničivý vír může objevit.