Je stále více patrné, že důsledkem rekordně nízkého zalednění v antarktickém regionu v průběhu tamějších jarních a letních měsíců velmi trpí místní kolonie tučňáků - zejména pak mláďata, která ještě nemají plně vyvinuté voděodolné peří. Během posledního antarktického jara kvůli nedostatečnému zalednění uhynulo obrovské množství tučňáčích mláďat.

Nezvykle rychlý úbytek ledu na pobřeží Antarktidy byl zaznamenáván v průběhu loňského jižního jara (od poloviny září do poloviny prosince). Z toho plynoucí negativní dopady pro místní obyvatele tučňáky císařské na sebe nenechaly dlouho čekat.

Masivní úbytek ledových ploch během jižního jara a léta je obzvláště patrný podél západního pobřeží Antarktického poloostrova, jenž je nejsevernější a nejteplejší oblastí Antarktidy. Jedná se o jednu z hlavních oblastí, kde v Antarktidě sídlí tučňáci, a to z důvodu mírnějších teplot, ale také ideálních podmínek pro lov potravy.

Rychlý ústup ledových ploch na úkor vodních ploch Jižního oceánu především v jarních a letních měsících se stává osudným zejména mláďatům tučňkáků císařských, která nemají plně vyvinuté voděodolné peří až do zhuba poloviny prosince. Velká část mláďat se přitom líhne počátkem listopadu a v té době potřebují stabilní zázemí v prostředí ledovce.

Když tak v průběhu loňského antarktického jara led při pobřeží Antarktického poloostrova roztál nezvykle brzy, již zkraje listopadu, teprve několik dnů stará mláďata bez patřičného tělesného vybavení neměla nejmenší šanci poprat se s ledovými vodami Jižního oceánu.

Polární biologové, kteří monitorovali kolonie tučňáků v oblasti Bellingshausenova moře (okrajové moře Jižního oceánu při pobřeží Antarktického poloostrova), v roce 2022 přišli s alarmujícími závěry - v pěti z celkově šesti monitorovaných stanovišť byl zaznamenán 100 % úhyn mláďat tučnáka císařského právě vlivem předčasně tajícího ledu a tedy ztráty jejich zázemí.

V polovině února letošního roku, tedy na závěr antarktického léta, byla úroveň antarktického zalednění asi o 30 % nižší v porovnání s normálním stavem v letech 1981-2010. Naprosto nejhorší situace přitom nastala právě v posledních dvou antarktických létech, tedy v sezonách 2021/2022 a 2022/2023.

Na konci srpna se chýlí antarktická zima ke konci. Lze jen doufat, že letošní jižní jaro a léto budou na Antarktidě pro tyto malé opeřence příznivější. Vzhledem k probíhající klimatické změně je však nový trend rostoucích teplot a stále ubývajících ledových ploch patrný i na Antarktidě, proto lze v následujících letech čekat nadále horšící se podmínky pro tučňáky.

Tučňáci pro svůj život stabilní ledovou plochu přitom nezbytně nutně potřebují. Zejména jejich nejmladší příslušníci pevný led potřebují v prvních měsících svého života na jaře jako bezpečné útočiště. Tučňák císařský tak v nejbližší době může jako druh čelit vážným obtížím.