Asi těžko byste v Evropě hledali zemi, která je tolik náchylná na tvorbu mlh, jako je Česká republika. Občas se stane, že při tlakové výši je v takřka celé střední Evropě slunečné počasí, pouze Česko se vyjma hor topí v neprostupné peřině.

Je to dáno především vlivem tzv. ,,české kotliny" ohraničené prakticky ze všech stran pohořím. Při slabším přízemním proudění studený, a tedy těžší, vzduch z hor začne stékat do nížin, kde se nahromadí v podobě neprostupné inverzní oblačnosti nebo mlh. Takové mlhy mohou poté sahat až do výšky kolem 1000 m n.m. nebo i výše.

Pod touto mlžnou vrstvou se ve městech často hromadí škodlivé látky z dopravy a průmyslu, které zhoršují kvalitu ovzduší. Při větší vertikální mohutnosti inverzní oblačnosti se můžou vyskytovat slabé srážky ve formě mrholení ( i mrznoucího! ) nebo slabého sněžení. Právě při této situaci může dojít k fenoménu ,,průmyslového sněžení".

Opravdu krásné pohledy na nízkou inverzní oblačnost se nabízí z vrcholků hor. Mlžná deka často vypadá jako moře, ze kterého vyčnívají jen ty nejvyšší vrcholky kopců a hor. Nutno také zmínit, že teplota nad inverzí může být o několik stupňů vyšší než v nižších polohách. Vzácně můze být rozdíl až kolem 10°C! Cestovatelům můžeme doporučit sledovat inverzi z vrcholků Krkonoš či Šumavy, ale při vhodných podmínkách i z relativně nízkých Lužických hor.

Štěstí při inverzích mívá často Frýdlantský výběžek na Liberecku. Jižní proudění, vhodná výška inverzní oblačnosti a závětrný efekt Jizerských hor, to je recept na slunečné počasí v rovinách Frýdlantska. Vzduch se za horskou překážkou vysušuje a ohřívá, vlivem čehož se oblačnost rozpadne.